1. Než se nás dotknete, upozorněte na sebe a představte se nám.
Nevidíme, že se přibližujete a nevidíme, co se chystáte udělat a hra „Hádej kdo je kdo?“ nás až tak nebaví. Ani vy jistě nepoznáte každého po hlase, nenechte nás tápat. Nevidíme, ani pokud nám něco podáváte. Je lepší, pokud nás na to slovně upozorníte.

2. Nenechte nás mluvit do zdi. 
Když někam odcházíte během rozhovoru, řekněte nám to. Nevidíme, že přicházíte a nevidíme, že jste odešli nebo se posunuli.

3. Mluvte k nám, ne k našim vodičům. 
Nepodléhejte pocitu, že člověk, který nám pomáhá překonávat fyzické překážky za nás i myslí a rozhoduje. Mluvte přímo na nás, budeme si lépe rozumět.

4. Nesnažte se nám pomáhat za každou cenu, umíme být samostatní.
I když máme omezené vidění, máme vlastní hlavu a v rámci možností se rádi obsluhujeme a pohybujeme nezávisle. Nepečujte o nás jako o malé děti. Nebojte, umíme si o pomoc říci, pokud ji potřebujeme.

5. Nebojte se s námi mluvit přirozeně, nejsme alergičtí na slova spojená se zrakovým vnímáním.
Nebojte se s námi mluvit o našem postižení. I nevidomý si občas něco prohlédne, něco si přečte nebo jen tak kouká do blba.

6. Vaše emoce nám musíte sdělit slovy, nepoznáme je z řeči těla.
Při komunikaci s námi používejte více slova než gestikulaci. Jsme často poměrně citliví na hlasy a zvuk, ale nemusíme vždy přesně poznat, co cítíte.

7. Omlouváme se, že občas narušíme vaši osobní zónu nebo se vás dotkneme, ale umožňuje nám to „přečíst vaši mimiku či gestikulaci.
Čím blíže k Vám jsme, tím lépe Vám rozumíme. Proto někdy můžeme stát příliš blízko, nebo se vás dokonce potřebujeme dotknout. Pokud je vám to nepříjemné, upozorněte nás na to, nebo nám odpusťte.

8. Nevykládejte si špatně naše gesta a výrazy v obličeji. 
Někteří z nás nikdy neviděli, jak se člověk tváří nebo jak vypadá. Někdy se navíc snažíme „ulovit“ zbytky viditelného obrazu nebo světla a tváříme se nepřirozeně. Nebojte se a tolerujte to.

9. Nemanipulujte s našimi věcmi, jsou přesně tam, kde mají být.
Jediné, jak můžeme najít svoje věci je pamatovat si, kam jsme si je dali. Nekomplikujte nám to.

10. Máme omezené vidění, ale život si užít umíme. 
Naše postižení neznamená, že s námi nemůžete na rozhlednu, do lesa nebo do kina. Užijeme si to po svém, s větrem ve vlasech a s Vámi, zvlášť když nám trochu pomůžete slovním popisem.