Povely pro vodícího psa
Povely používané při práci vodicího psa
Kapitola první
Povely nutné pro vodění nevidomého
Zahájení chůze psa v postroji: povel vpřed.
Na psovodův povel „vpřed“ se dá pes do pohybu tak, aby vodič byl napnut. Pes, který jde po levé straně psovoda, musí jít před ním, aby mu mohl označit případné překážky.
Zrychlení chůze: povel honem.
Chce – li psovod chůzi zrychlit, dá psovi opakovaný povel „honem“ a sám chůzi zrychlí. Pes musí povel uposlechnout a chůzi zrychlit tak, aby byl vodič stále napnut a tempo musí zůstat bezpečné.
Zpomalení chůze: povel pomalu.
Na povel „pomalu“, musí pes zpomalit. Současně zpomaluje chůzi i psovod.
Přerušení chůze: povel stůj.
Na tento povel pes okamžitě zastaví a čeká na další povel.
Odbočování do stran: povel doleva.
Psovod se psem ve vodiči dá povel „doleva“. Pes na tento povel provádí změnu směru asi o 90 stupňů nebo vyhledá první možnou odbočku doleva, kde odbočí a pokračuje v chůzi.
Odbočování do stran: povel vpravo.
Provádí se obdobně jako při povelu „doleva“.
Převádění přes vozovku: povel převeď.
Pes při označení obrubníku zůstává stát, dokud nedostane povel převedení přes vozovku – „převeď“. Před vstupem do vozovky drží nevidomý hůl v natažené ruce tak, že dolní konce hole směřuje šikmo k vozovce. Vztyčení hole má být pro řidiče znamením, aby byli k přecházející dvojici ohleduplní. Na řízených křižovatkách pes převádí nevidomého, když jdou ostatní chodci. Při přechodu přes ulici musí nevidomý vždy sluchem sledovat, zda je vozovka volná a teprve pak přecházet. Pes přechází vozovku kolmo na chodník (pokud tam není překážka), aby se v jízdní dráze zdržoval co nejméně a co nejkratší dobu. Chybou je, když pes přechází vozovku šikmým směrem, pokud mu v tom nebrání hustě stojící zaparkovaná auta nebo jiná překážka. Při přecházení přes přechod pes kopíruje vymezený prostor přechodu, pokud mu v tom nebrání překážka
Vracení se na původní trasu: povel zpět.
Na povel „zpět“ udělá pes s nevidomým obrat na pravou stranu o 180 stupňů, vrací se po stejné trase a čeká na další povel. Pes musí najít cestu zpět. Tohoto cviku se používá v případě, když nevidomý například přejde dveře do domu, obchodu, cestu do parku a podobně.
Vyvedení z nepřehledné situace: povel vyveď.
Tohoto povelu se používá v případě, když se pes s nevidomým dostanou do takové situace, že pro množství různorodých překážek nemohou dále pokračovat v chůzi. Je to tak zvaná slepá trasa, kdy je bezpečnost nevidomého ohrožena. Nevidomý po osahání místa holí dává psovi povel „vyveď“. Pes se musí umět zorientovat a samostatně situaci vyřešit.
Chůze po silnici bez chodníku: povel doleva kraj, vpravo kraj.
Jedná se o situaci, kdy musí nevidomý se psem jít po krajnici silnice. Na povel „doleva“ nebo „vpravo kraj“ musí pes držet krajnici tak těsně, jak to dovolují terénní nerovnosti. Jelikož při chůzi po krajnici nemá nevidomý možnost průběžně kontrolovat vzdálenost od kraje silnice, doporučuje se během chůze občas povel „kraj“ opakovat. Případně při nejistotě se zastavit a polohu pomocí hole zkontrolovat.
Nástup do dopravních prostředků, nástup do tramvaje, autobusu a trolejbusu.
Na povel „dveře“ pes vyhledá a označí dveře vozidel, následuje povel „vpřed“ a po nastoupení zaujme pes na povel „místo“ vhodné místo.
Nástup do metra.
Na povel „dveře“ pes vyhledá a označí kterékoliv dveře a na povel „vpřed“ a „místo“ zaujme místo u protilehlých dveří.
Nástup do vlaku.
Při nástupu do vlaku na povel „dveře“ pes vyhledá dveře. Psovod připne na obojek vodítko a na povel „hop“ vyskočí pes do vlaku na plošinu a čeká, až nevidomý nastoupí samostatně za psem. U nízkopodlažních vagonů je nástup stejný jako do metra.
Nástup do výtahu.
Pes označí dveře výtahu. Psovod po otevření dveří dá povel „vpřed“, pes vstoupí do výtahu a na povel „místo“ zaujme místo v sedě. Vstane, až po zastavení výtahu na povel psovoda. Vodítko drží psovod za jízdy zásadně v ruce. Co by dokázalo udělat vodítko skřípnuté do dveří po rozjetí výtahu, si jistě dovedete představit sami.
Vystupování z dopravních prostředků, tramvaje, autobusu, trolejbusu.
Při výstupu označí pes schody u dveří a dále již dává přednost nevidomému a v těsné blízkosti ho následuje.
Výstup z metra.
Pes označí dveře a na povel „vpřed“ vystupuje z vozu.
Výstup z vlaku.
Na plošině před schody nevidomý psa na vodítku odloží na povel „zůstaň“ a z vlaku vystupuje sám, avšak stále drží vodítko v ruce a má psa pod kontrolou. Na povel „hop“ vyskakuje na peron za psovodem. U nízkopodlažních vagonů pes na povel „dveře“ vyhledá nejbližší dveře a na povel „vpřed“ klidně vystoupí.
Výstup z výtahu.
Nevidomý otevře dveře a pes na povel „vpřed“ klidně vystoupí z výtahu.
Jízda na eskalátoru.
Na povel „eskalátor“ dovede pes nevidomého k eskalátoru, který jede správným směrem, a zastaví tak, aby si nevidomý mohl rukou ověřit smět pohybu madla. Na povel „vpřed“ nastoupí pes na eskalátor zároveň s psovodem. Je nutné nechat psovi dostatečný prostor, aby se bezpečně postavil. Při jízdě na eskalátoru je nutné, aby pes zůstal stát. Nesmí se pohybovat ani si sednout. Při vystupování pes plynule vystoupí z eskalátoru. Je nutné počítat s dostatečným prostorem pro bezpečné vystoupení. Při nástupu na eskalátor se tedy nesmí pospíchat, aby bylo před psem vždy několik volných schodů.
Kapitola druhá
Vyhledávací povely
Vyhledání dveří: povel dveře.
Pes nalezne dveře tak, aby byl v těsné blízkosti dveří kolmo k nim a hlavou směřoval ke klice nebo madlu dveří. Pes nalézá dveře nejen do domů, dopravních prostředků, ale i v budovách, kde prochází více dveřmi.
Vyhledání schodů, povel schody nahoru, schody dolu.
Na tento povel musí pes schody najít a dovést k nim nevidomého. Před schody směrem nahoru se zastaví předními tlapami na prvním schodu. Schody směrem dolů označí tak, že zůstane stát na kraji prvního schodu. Není chybou, když před schody zpomalí tempo chůze. Nevidomý si holí oťuká směr, hloubku a šířku schodů a na povel „vpřed“ postupuje se psem. Na konci schodů se pes zastaví nebo zpomalí. Pes nesmí na schodech příliš tahat ani skákat, aby nevidomého ze schodů nestáhl. Pes musí jít po schodech rovnoměrně a zbytečně nezastavovat.
Vyhledání eskalátoru: povel eskalátor.
Na tento povel musí pes eskalátor najít a dovést k němu nevidomého. Pes zastaví u jezdících schodů tak, aby si psovod sáhnutím ruky na madlo schodů mohl ověřit směr jízdy schodů. Pes vyčká na povel „vpřed“, pak provede nástup na eskalátor.
Vyhledání chodníku: povel chodník.
Účelem tohoto cviku je, aby pes na povel „chodník“ zavedl nevidomého k obrubníku, zastavil předníma nohama na obrubníku a vyčkal dalších povelů. Tento cvik se dá dobře uplatnit při přecházení širokých ulic, náměstí a podobně, kde pes nevodí tak často i v případě, je-li ve zcela cizím prostředí. Nevidomý může tohoto povelu použít i při normálním převádění přes vozovku, aby byl pes stále utvrzován v tom, že správně provedená práce je v tom okamžiku, kdy dovede nevidomého až k okraji chodníku. K povelu chodník je možno přidat směrový povel doleva chodník, vpravo chodník.
Vyhledání přechodu pro chodce: povel přechod.
Pes na povel dojde k přechodu tak, že předními packami zastaví na hraně obrubníku na středu vymezeného přechodu a vyčká na další povel k přecházení. V místě, kde je více přechodu se používá směrový povel „doleva přechod“, „vpravo přechod“.
Vyhledání zastávky: povel zastávka
Pes na povel musí najít zastávku a dovést nevidomého ke sloupku, označujícího zastávku a automaticky se posadí. Po té se psovod otočí o 90 stupňů doleva, psovi dává povel „k noze“, pes usedá k noze a dvojice je připravena na nástup do předních dveří dopravního prostředku.
Vyhledání lavičky: povel lavička.
Na tento povel musí pes lavičku najít a dovést k ní nevidomého. Lavičku označí tak, že si sedne před lavičkou a hlava psa směřuje k sedadlu lavičky.
Návrat do bydliště: povel domů.
Po sžití psa s nevidomým pozná pes své působiště i okolí. Není to pro něho problém, aby na povel „domů“ zavedl nevidomého nejdříve z blízkosti, později i z větší vzdálenosti, do místa bydliště. Pes se svým smyslem pro orientaci tento cvik provádí bezpečně, bez omylů.
U vyhledávacích cviků lze použít doplňující povel „hledej“.
Kapitola třetí
Povely poslušnosti
Přivolání: povel ke mně.
Tento cvik se provádí za klidu psovoda a to tak, že volně pobíhající pes je zavolán povelem „ke mně“. Pes přiběhne, před psovodem usedá, případně se dotkne nastavené ruky a čeká na jeho další povel.
Přivolání k noze: povel k noze.
Při klidu dá psovod povel „k noze“. Pes přiběhne a usedá k levé noze psovoda. Za chůze s doprovodem při povelu „k noze“ pes jde volně u levé nohy psovoda. Tento cvik se provádí vždy na vodítku nikoli při držení psa za vodič.
Ovladatelnost psa u nohy: povel k noze.
Pes provádí na povel psovoda cviky vpravo, vlevo v bok, čelem vzad. Psovod dá povel k noze a sám udělá obrat, pes ho musí ihned následovat a usednout u nohy psovoda. Čelem vzad je vždy otočení psovoda o 180 stupňů na pravou stranu, obrat vpravo nebo vlevo je otočení psovoda o 90 stupňů.
Povely sedni, lehni, vstaň.
Pes u levé nohy psovoda na jeho povel „lehni“ lehá a v této poloze setrvává až do dalšího povelu. Stejný postup je u povelu „vstaň“ a sedni. Pes se postaví, nebo posadí a čeká na další povel.
Přinášení předmětů: povel přines, podej, aport.
Účelem tohoto cviku je, aby pes přinášel psovodovi jím ztracené a upuštěné předměty. Aport: pes sedí u nohy psovoda. Psovod odhodí předmět na aport. Psovod vyšle psa pro aport povelem „přines“ nebo „podej“. Pes doběhne pro aport, donese co nejrychleji a předá aport do rukou psovoda nebo sedne s aportem před psovoda a psovod převezme aport. Pes sedí a čeká na další povel. „K noze“ – pes usedne k noze psovoda.
Zaujmutí místa v místnosti: povel místo.
Cvik je projevem naprosté ukázněnosti psa, který na daný povel zaujme takové místo, kdy jeho přítomnost není na obtíž okolí a ostatním osobám, které se v místnosti zdržují. Při zaujmutí místa nesmí pes štěkat nebo jinak rušit.
Ponechání psa na místě: povel zůstaň.
Ponechání psa na místě vleže při povelu „zůstaň“. Psovod se od psa vzdaluje na delší dobu a pes leží osamocen, aniž by na něj viděl. Pes musí zůstat na místě a vyčkat až do návratu psovoda, který se ke psovi vrátí nebo jej přivolá povelem „ke mně“.
Pochvala: hodný, šikovný.
Pochvala je velmi důležitá a měla by být využívána vždy jen v těch případech, kdy pes provedl jakýkoliv úkon dobře, ať už se jedná o cvik poslušnosti nebo cvik zařazený do speciálních úkonů vodicího psa. Pochvala by měla následovat hned po vykonání cviku.
Pokárání: fuj.
Pokárání je zákazem nevhodného chování psa, jeho neukázněnosti nebo špatně provedeného cviku. Je opakem pochvaly. Využíváme tudíž kontrastní hlasové intonace při užívání povelu „hodný“ a „fuj“.
Uvolnění psa: povel volno.
Toto je povel, na který pes odběhne, aby se proběhl, případně vykonal svojí potřebu.
Venčení psa: povel čurat, kakat.
Po vyvenčení bez povelu pes přiběhne a kontaktuje psovoda.
Kapitola čtvrtá
Chování psa při vodění nevidomého
Lhostejnost k pouličnímu ruchu, sluchovým, zrakovým a čichovým vjemům.
Tímto se rozumí lhostejnost ke zvukům pneumatických kladiv, kompresorů, těžkých nákladních aut a podobně. Pes by měl také vést lhostejně kolem osob, vozidel i psů a jiných zvířat, kolem obchodu s potravinami, nádob s odpadky a podobně.
Pravidelnost chodu psa.
Při vedeni nevidomého má pes mít pravidelný krok. Nemá chůzi zrychlovat ani zpomalovat, nemá-li k tomu závažný důvod, jako bezpečnost nevidomého, vyhýbání se překážek a podobně. Nutno brát i v úvahu, v jaké frekvenci se pes pohybuje a zda mu množství chodců nebrání v normální chůzi.
Udržování směru.
Vodicí pes má při chodu udržovat daný směr. Nesmí bezdůvodně odbočovat, měnit směr, pobíhat po chodníku z jedné strany na druhou.
Vyhýbání překážkám po pravé straně.
Na trase postupu se nachází překážka na pravé straně. Pes tuto překážku obchází s nevidomým po její levé straně a to tak, že musí nechat volný prostor, aby jím mohl nevidomý bezpečně projít a překážku minout. Není chybou, jestliže pes při míjení překážky zvolní rytmus chůze a tím upozorní nevidomého, že míjí nějaké nebezpečné místo. Při tom si může nevidomý holí zjistit, o jakou překážku se jedná. Nemusí se vždy jednat o překážku nízkou. Může to být jáma, kaluž, zaparkované auto, překážka ve výši hlavy a podobně.
Vyhýbání překážkám po levé straně.
Tento cvik je obdobný jako v předchozím bodu jen s tím rozdílem, že pes s nevidomým obchází překážku z její pravé strany, takže ji míjí v bezprostřední blízkosti pes a nevidomému nehrozí nebezpečí do ní vrazit. Nevidomému se doporučuje, aby se občas holí přesvědčil o bezpečném postupu na trase.
Vyhýbání pohyblivým překážkám a průchod skupinou osob.
Takovou překážkou se rozumí chodec nebo skupina chodců, který nevidomý se psem předchází. V těchto případech se pes samostatně rozhoduje, z které strany překážku obejít, aby do ní nevidomý nenarazil.
Vyhýbání překážkám vysokým.
Vysokými překážkami rozumíme takové, které jsou ve výši boků až hlavy nevidomého. Pes tyto překážky označuje zastavením, není-li možné se jim vyhnout. Při takové překážce je povinností nevidomého dokonale se přesvědčit o možnosti průchodu tím, že si holí zjistí, zda se jedná o překážku nízkou, nebo vysokou. Tyto zvýšené překážky se často vyskytují při opravách střech domů, při označení výkopu, zvýšeným ohrazením z prken a podobně. Může se jednat i o větve stromů.
Chování v interiéru a mezi lidmi.
Pes se chová ukázněně, nesmí žebrat, krást jídlo, skákat na lidi. Musí se chovat tak, aby nerušil ostatní osoby. Nevenčí se v interiéru. Vždy je vhodné mít psa pod kontrolou.